Aktivní účast na 3-denním

Setkání ordinované buddhistické Sanghy

ve Frankfurtu, 5.-7. dubna 2005

 

Bylo to pestré setkání (1), kdy konečně příslušníci různých buddhistických směrů a škol zasedli k jednomu stolu (2) aby se vzájemně lépe poznali, aby se vzájemně respektovali, aby se jeden od druhého učili a navzájem se inspirovali. Na programu byly jak praktické, tak i teoretické body. Ashin Ottama moderoval první diskusní večer (3), který otevřel vizí integrální Dhammy budoucna, vycházející z plného, všeobsahujícího původního Buddhova učení. Původní Dhamma se v průběhu věků rozštěpila do různých škol - a nyní je čas, aby se podílné elementy původního učení opět správným způsobem složily a doplnily tak, abychom opět měli jedno všeobsahující učení velkého Osvobození. Frankfurtská vietnamská pagoda opět dala k dispozici svoje krásné prostory (5). Atmosféra byla překrásná i díky jemné přítomnosti devocionálně laděného vietnamského personálu, který se o nás královsky postaral (4).

 

 

 

Klepnutím na ikonu obrázku se obrázek otevře zvětšený v novém okně. Na toto původní okno se dostanete klepnutím na ikonu "Zpět" vlevo nahoře na vašem prohlížeči nebo současným stisknutím kláves Alt + <-- (šipka vlevo). Stejnou funkci vyvolá i klávesa "smaž předchozí".

   

 

1 2 3 4 5  

 


 

 

Aktivní účast na světovém setkání

World Buddhist Summit

Myanmar, 9.-11.prosince 2004

 

Třídenní Summit se konal v obrovské prostoře "Maha Pasana Cave" – uměle vytvořené "jeskyně", původně na okraji, dnes již uvnitř hlavního města Barmy, Rangúnu. Maha Pasana Cave byl postaven v padesátých letech minulého století, aby se v něm konal 6. Buddhistický koncil. Bhante Ashin Ottama byl pozván k aktivní účasti na Buddhistickém Summitu. Přítomno bylo asi 1500 mnichů (relativně málo mnišek); přízemí bylo vyhrazeno laikům. Velká část prvního dne padla na ceremonie a oficiality. Druhý den byl reservován pro příspěvky delegátů různých zemí, třetí den byl diskusní. Ale o tom podrobněji za doprovodu následujících obrazů.

 

Klepnutím na ikonu obrázku se obrázek otevře zvětšený v novém okně. Na toto původní okno se dostanete klepnutím na ikonu "Zpět" vlevo nahoře na vašem prohlížeči nebo současným stisknutím kláves Alt + <-- (šipka vlevo). Stejnou funkci vyvolá i klávesa "smaž předchozí".

 

1 2 3 4 5 6
 
Po zabydlení v hotelu (výhled na centrální pagodu Myanmaru "Shwedagon" (1)) účastníci Summitu byli následujícího rána oficiálně eskortováni (2) do slavného "Maha Pasana Cave". Mnichové vstupovali bočními vchody (3), delegáti pak byli slavnostně vedeni středem shromáždění do první řady pódia (4); ve středu a v pozadí pódia bylo místo pro Sangha Maha Naykas a nejvyšší mnichy. Další přísedící mnichové a mnišky seděli po stranách haly, laikové dole (5). Přímý přenos televize byl projikován na plátno vlevo (6), plátno vpravo bylo používáno na projekci digitálních příspěvků řečníků.
 
 
7 8 9 10                
11
12
 
Slavnostní zvony okolo "Velké Jeskyně" a recitace mnichů zahájily Summit (7). Skoro celý první den ambasadorové předčítali pozdravná poselství svých vlád; i poslanec Spojených Národů přečetl blahopřání od "Secretary-general". První Ministři Thajska, Sri Lanky (8) (a samozřejmě i Myanmaru) byli přítomni osobně. Polední přestávka (9-10) byla velmi krátká aby se v zaplněné prostoře pokračovalo v programu (11). Druhý den byl věnován konkrétním příspěvkům a návrhům Sangharádžů a delegátů z různých zemí. Bhante Ashin Ottama representoval Českou Republiku - jeho projev se zabýval tématem "Vývoj Buddhismu v Západním světě" (12).
 
 
13 14 15 16           
17
18
 
Poslední den dopoledne se účastníci Summitu rozdělili do 4 tématických diskusních skupin ve čtyřech různých lokalitách - pozoruhodné bylo nejmodernější akustické vybavení osobními mikrofony. Třetí den odpoledne pak probíhalo shrnutí diskusních témat, vypracování a podpisování společného komuniké (obr. 16: podepisování Sangharadžou Sri Lanky, na obr.17 podepisuje Ashin Ottama). Na závěrečném vyhodnocení Summitu se podílelo několik řečníků, Ashin Ottama byl pak pozván k pronesení zakončující řeči. Průběh Summitu byl podrobně dokumentován v Myanmárském tisku (21-24).
 
 
19 20 21 22 23 24
 
Posledním oficiálním aktem Summitu bylo zasazení Bodhi-stromečků okolo Maha Pasana jeskyně (18). Na tomto obrázku je také dobře vidět Láma Lhündrub - jeden z hlavních evropských učitelů Kagyu linie Vadžrayany. On je němec, meditační centrum mají ve Francii. Po skončení Summitu Láma Lhündrub sdílel hotelový pokoj s Ashinem Ottamou a tak se kromě přátelského povídání rozvinuly i velmi intenzívní rozhovory o rozvoji meditace v Theravádovém systému a v systému tříletých retreatů Vadžrajány. Všechny tyto záběry ze Summitu jakož i následující fotodokumentace z rangúnských "slams" pochází právě z jeho digiťáčku.
 
Po skončení Summitu většina evropských účastníků zůstala ještě několik dní v Myanmáru (viz následující reportáž) - po večerech ale mniši a mnišky (Samaneri Agganyani se také účastnila Summitu) často chodili na platformu nejsvětější pagody buddhistického světa "Shwedagon" - z hotelu to bylo jen pár kroků (19-20).   

 


 
 

Akce "Slums"

Myanmar, prosinec 2004

 

Po letní Bodhipále 2004 jeden meditující chtěl pomoci nejchudším lidem v Barmě a rezervoval na to podstatnou finanční sumu. Ashin Ottama věděl o nesnadnosti realizace takového projektu a jako alternativu navrhl podporu nějakého dobře vedeného barmského ženského kláštera, kde na rozdíl od mnišských klášterů, často bývá nouze o podporu. Při návštěvě Rangúnu se pak A.Ottamovi ohlásil jeden starý známý učitel meditace-laik a s jeho pomocí pak bylo možné projekt zrealizovat. Bankovky byly vloženy do obálek nadepsaných v barmštině "Metta le saung" ("Přátelský dárek") a podpis dárce (tak krátce nadepisoval obálky AO - ono v barmštině to nejde moc od ruky) a "Dárek od meditujícího z České Republiky M.K." - tak nadepisovala další porci obálek rodina přítele-učitele. Obálek dohromady bylo 400. Následující den se pak skupinka mnichů a učitel se svým synem vydali na vyhledání skutečných "slams". K překvapení všech to vůbec nebylo tak lehké - centrum Rangúnu se za poslední léta velmi změnilo a my museli jet nějakých 10 km až do okrajových oblastí, kde jsme ale pak skutečný život nuzného bydlení natvrdo potkali. Byli jsme domluveni že půjdeme poměrně rychle, nikde se moc nezdržovat, do chajdičky jen zavolat "Máte tu dopis z České Republiky" (dveře na zaklepání v těch přístřeších totiž jaksi nebyly) a hned zase dál. Pocit u té akce byl skvělý a vynikající. Jedna z největších zážitků té akce a možná jeden z nejcennějších zkušeností byla, že ti barmští chudí lidé v podstatě nejsou chtiví. Přijali obálku, podívali se na obsah, usmáli se - a to bylo vše - v klidu s okolnostmi své existence. Jako kdybychom my takový ten samozřejmý přístup k životu již dávno ztratili...

 

       
   
 

 


 

Spolupůsobení na tématickém kongresu Německého Buddhistického Unionu

"Stáří, nemoc, smrt" ("Alter, Krankheit, Tod")

Frankfurt, 30.-31. října 2004

 

Jeden z nejzdařilejších Kongresů Německého Buddhistického Unionu byl právě tento Frankfurtský. Určitě k tomu dopomohla i vynikající, asijsky jemná, přátelská a pohostinná (13) atmosféra vietnamské pagody "Phat Hue" (=Budhova moudrost), která sleduje buddhistický směr "Čisté země" ("Pure Land"). Tento směr v nejzákladnějších rysech vysvětlil početnému publiku sám představený Pagody Thich Thein Son (2): "Čistá země? To je například teď tady v Pagodě..." Mnohým přítomným v ten moment doklaplo, že Buddhismus není jen Nirvána mimo karmu, 'já' a svět, že Buddhismus ve své druhé rovině je systém enormně platný i pro smysluplný pozemský život.
Na kongresu to samozřejmě zářilo všemi různými barvami mnišských rób i civilních obleků; dvoudenní program byl neuvěřitelně bohatý, prokládaný krátkými kulturními vložkami (4, 8, 11). V následující fotodokumentaci přinášíme hlavně obrázky osob, které jsou v České republice známé. Samaneri Agganyani, (která vede Theravádovou část Německého Unionu) kongres organizovala ale zdatně uhýbala objektivům - přesto ji najdeme na obr. 5 a 6 (dávala workshop), na 18 vpravo vzadu a 19 vlevo. (Samaneri Agganyani dává každý rok - většinou v září - kurs meditace s Buddha Mangalou). Na obr.3 a 16 vlevo je předsedkyně Německého Unionu Vajramala - u nás spíš známe jejího manžela Acaryu Lilavajru. O kongresu také podrobně referoval časopis "Buddhismus Aktuell" (22). Ashin Ottama na kongresu vedl workshop "Malá návštěva vlastní smrti" (9, 10) a přednášku "Je smrt požehnání nebo prokletí" (12 - 14).

  

1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12
           
13 14 15 16 17 18
           
  19 20 21 22  
 

 


 
 
 Spolupůsobení na semináři Evangelické akademie Bad Boll

"Umírání, smrt - a následující život?"

- rozhovor buddhistů a křesťanů  

("Sterben, Tod - und Leben darüber hinaus? - Buddhisten und Christen im Gespräch")

Německo, 1.-3. říjen 2004

 

V moderních budovách Evangelické akademie Bhante Ashin Ottama dvě hodiny pojednal na téma "Smrt jako inspirace a příležitost" ("Tod als Inspiration und Gelegenheit").

 


 

Aktivní účast na
Semináři Abhidhammy v Sagaingu
Myanmar, 2.-22. leden 2003

 

Za touto akcí stojí opět Samanerí Agganyani (1 - tentokrát objektivu neutekla). V lednu 2003 uspořádala zájezd víc jak 30ti členné skupiny (převážně Němci) do barmského města Sagaing, kde (v České republice známý) Sajadó U Nyanissara otvíral Buddhistickou akademii. Z Česka Kromě Filipa a Libora se zájezdu účastnil i Bhante Ashin Ottama. Skupina se v Akademii měla královsky (6), horší to bylo s výukou dost obtížně stravitelné Abhidhammy. Naštěstí hlavním učitelem byl výrazný Sajadó U Nyanissara a jemný Sajadó U Nandamala (17) - a tak 3týdenní seminář všichni absolvovali až do konce. Po vyučování skoro každý den se jelo na nějakou pagodu přímo v Sagaingu nebo jeho okolí (9, 10, 11, 12), večer pak Ashin Ottama často animoval diskusní skupiny.
Po 3týdenním pobytu v Sagaingu čerstvě ordinovaný Filip (jako bhikkhu "Vivekananda") a Ashin Ottama využili příležitosti a dva další měsíce zůstali v Barmě na meditaci v centru Sajadó U Janaky ve vesnici Hmawbi (asi 50 km od Rangúnu) - ale o tom je další reportáž. Zde je pár dokumentujících záběrů z pobytu v "Sitagu Buddhist Academy":

 

1 2 3 4 5 6

 
Skupina se zformovala až v Rangúnu - kromě Němců se semináře účastnily i dvě Američanky (Kamala Masters je americká učitelka vipassany); Bhikkhuni Kusuma a další osoba přiletěly ze Sri Lanky. Během této doby skupina si prohlédla Rangún, navšívila i slovutný "Maha Pasana Cave", kde se zrovna konaly nejvyšší buddhistické zkoušky mnichů (2). Libor odzačátku požíval velké důvěry celé skupiny a byl pověřen zajištěním nejnutnějšího - což je neklamně vidět na obrázku 3. Pak ale nastal přesun autobusem do Sagainské Sitagu Academy (4), kde v meditační hale vznikla první skupinová fotografie (5). Jak již bylo řečeno, styl výuky Sajadó U Nyanissary je velmi výrazný (7) - ale všechno nakonec dobře dopadlo (8).
 

 
7 8 9 10 11 12

 
Sagaing v zimních měsících je překrásné místo, řeka Irawady tomu značně napomáhá (9). Nezvykle formovaná pagoda na obrázku 11 je nově postavená v areálu oční nemocnice, kterou sponzoroval a vede Sajadó U Nyanissara. Na obr. 14 je vidět, že v Barmě se i dnes pro děti udržuje názorný styl výuky buddhismu. Že Barmánci jsou  o poznání menšího vzrůstu než Evropané - to výmluvně dokazuje foto Armina (15). V době výuky nejen že nás navštívil Sajadó U Rewatadhamma z Birminghamu, zastavil se i Sayaji Goenka a dal naší skupině 3 přednesy Dhammy (16). Jeden z nejhezčích záběrů je ten poslední (18) - závěrečná foto semináře před vstupním obloukem akademie.
 

 
13 4 15 16 17 18

 


 

Meditace v Meditačním centru Hmawbi
 Myanmar, únor-březen 2003

 

Tato dokumentace by spíš patřila pod hlavičku "archiv" - ale že pobyt v Meditačním Centru Hmawbi direktně navazoval na seminář v Sagaingu, zařadili jsme obrázky sem. Filip si podržel svůj ordinovaný status až do konce meditací (2, 3); pak ale na cestu zpět do CZ roucho odložil (6). Před ukončením pobytu jak Filip (5) tak i Meditační centrum Bodhipala darovaly jedno polední jídlo celému centru (4). Krátký seriál zakončuje Filip u Bodhistromu (8). I Bhante Ashin Ottama, zdá se, pokukuje po vstupu do stromu osvícení...(7).

 

1 2 3 4 5 6
    7 8    

 


 
 
 

Aktivní účast na

Buddhistickém kongresu v Budapešti

Maďarsko, 9.-10. listopad 2002

 

Kongresu předcházela inaugurace nového buddhistického centra (1-3) na kraji Budapesti, kongres sám se pak konal v hotelu Platanus. Byl to dvoudenní kongres mnoha různých buddhistických směrů s četnými zahraničními učiteli. Ashin Ottama vedl jeden workshop a dal přednášku "Buddha a Ježíš na společné procházce" (4-5). V Maďarsku má buddhismus lepší status než v CZ - je oficiálně uznán a obyvatelé mohou svobodně určit duchovní směr, kterému chtějí nechat připsat svůj povinný "náboženský příspěvek" - a tak buddhisti v Maďarsku na tom nejsou špatně. Obrazilo se to i v oficiální účasti ministra kultury na inauguraci Buddhistického centra - což hned bylo ukázáno v televizních zprávách. 

 

 

 


 

 

Spolupůsobení na tématickém kongresu Německého Buddhistického Unionu 

"Co Buddha učil" - Moudrost a Soucítění v každodenním životě

("Was der Buddha lehrte - Weisheit und Mitgefühl im Alltag")

Lipsko, 26.-27. října 2002

 

Bhante Ashin Ottama se podílel na pódiové diskuzi "Moudrost a soucítění v každodenním životě", dal přednášku "Moudrost jako zřídlo osvícení" a vedl meditační workshop meditace Vipassaná.

 



 

Účast na tématickém kongresu Německého Buddhistického Unionu 

"Cesty k vnitřní svobodě" - ("Wege zur inneren Freiheit")

Mnichov, 27.-28. října 2001

 

To byl jeden z největších Kongresů Německého unionu - asi 750 přítomných. Sajadó u Nyanissara byl specielně pozván jako hlavní reprezentant Theravády (2-3). Neobyčejně profesionálním kulturním vložkám byl dán prostor mezi četnými přednáškami (4-6). V dalších dvou postranních sálech probíhaly workshopy a tichá meditace (9-10). Na tomto kongresu se Ashin Ottama poprvé setkal se Sajadó U Nanissarou.

  

1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12

 


 

 

Městská knihovna v Praze

Mezináboženský dialog

Přibližná data konání panelů: Jaro 1999, podzim 1999, jaro 2000, podzim 2000

  
 

Ve své době měla tato setkání velký význam. Oficiálním panelovým diskuzím předcházela neoficiální setkání u profesora Halíka v kanceláři - tam se možná odehrálo víc, než potom ve velkém sále knihovny. Profesor Halík záměrně a zručně doporučoval témata panelů tak, aby diskutující u dlouhého stolu se nemohli jen tak zamotat do neplodných teoretických debat. První panel se týkal vztahu jednotlivých duchovních a religiózních směrů se své dávné tradici za současného pohledu na často sekularizovaný moderní svět. Druhý panel měl název "Péče o duši, péče o svět" (9. únor 1999). Téma třetího panelu vynutila Kosovská krize a panel se zabýval tématem, jak se různé duchovní směry staví k násilí. Čtvrtý panel (8.listopad 2000) nesl název "Bůh v pohledu světových náboženství"

 

 


 
 

Pindapát v Praze

léto 1996

  

První a druhý rok po příjezdu z Barmy Ashin Ottama používal malý byt na Dražického náměstí u Karlova mostu. To mu vnuklo ideu chodit denně centrem starého města na symbolickou tradiční pochůzku za potravou. Trasa vedla přes Karlův most až na Staroměstské náměstí a okolo sochy Jana Husa pak zase zpět. Párkrát dokonce něco k jídlu dostal, spíš se ale události chytali novináři a televize.